Topoly
O topolech
Japonský topol nebo také japan je název používaný nejen laickou veřejností pro označení křížence topolu černého a topolu maximowiczova (Populus nigra L. × Populus maximowiczii Henry) a bohužel také často rychle rostoucích dřevin obecně. Zcela jistě je to dáno původem a rozšířeností tohoto klonu. Název "japonský topol" a „japan“ nejsou oficiálními názvy klonu ani jeho botanickým označením, přesné označení používané v oficiálních dokumentech je topol J-105 (Max-4) a pro méně rozšířený klon J-104 (Max-5).
Klon J – 105 je dvoudomá rostlina samičího pohlaví dosahující pohlavní dospělosti po 8 roku růstu. Při dodržení doporučených cyklů těžby mezi 3 až 6 roky nemůže dojít k vykvetení a nekontrolovanému množení rostliny semeny. Sklízí se nadzemní biomasa a ponechává se pařezina, která následně obráží a celý cyklus se opakuje. Těchto cyklů (obmýtí) je možné provést během životnosti plantáže několik a to v závislosti na konkrétních stanovištních podmínkách a údržbě. Životnost plantáží je odhadována mezi 15 – 25 lety.
Dřevo japonského topolu a jiných klonů RRD je pěstováno především pro produkci dřevní štěpky k energetickému využití, která se většinou sklízí po 3 letech růstu, ale stále častěji také na kulatinu, tedy vlastního levného zdroje palivového dříví, které je sklízeno po 5 letech. Dřevo rychle rostoucích dřevin může být také použito i k neenergetickým účelům - pro výrobu celulózy, výrobu dýh, obalového materiálu, sirek a podobně.
Klon J – 105 je dvoudomá rostlina samičího pohlaví dosahující pohlavní dospělosti po 8 roku růstu. Při dodržení doporučených cyklů těžby mezi 3 až 6 roky nemůže dojít k vykvetení a nekontrolovanému množení rostliny semeny. Sklízí se nadzemní biomasa a ponechává se pařezina, která následně obráží a celý cyklus se opakuje. Těchto cyklů (obmýtí) je možné provést během životnosti plantáže několik a to v závislosti na konkrétních stanovištních podmínkách a údržbě. Životnost plantáží je odhadována mezi 15 – 25 lety.
Dřevo japonského topolu a jiných klonů RRD je pěstováno především pro produkci dřevní štěpky k energetickému využití, která se většinou sklízí po 3 letech růstu, ale stále častěji také na kulatinu, tedy vlastního levného zdroje palivového dříví, které je sklízeno po 5 letech. Dřevo rychle rostoucích dřevin může být také použito i k neenergetickým účelům - pro výrobu celulózy, výrobu dýh, obalového materiálu, sirek a podobně.
Pěstování
Výběr plochy
Výběr plochy k založení plantáže by neměl probíhat svévolně, patří totiž ke stěžejním faktorům dlouhodobé úspěšné produkce. Topoly a vrby, stejně jako vše živé, mají své specifické nároky na stanoviště a ty se mohou lišit podle jednotlivých klonů. Nejvhodnější pro pěstování jsou půdy hlinité a hlinitopísčité, které jsou v létě dostatečně vlhké, ale nesmí to být pozemky trvale zamokřené. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. se dlouhodobě zabývá analýzou metodiky stanovení potenciálu pěstebních výnosů RRD na zemědělské půdě a v několika svých publikacích a článcích zdokumentoval závislost výnosu sušiny RRD na geografickém umístění plantáže, složení půdy, vlhkosti a jiných vlivů. Výsledkem je stanovení vhodných lokalit pro pěstování RRD na základě mapy BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka). Volbu stanoviště je nutno zvážit taktéž z pohledu vzdálenosti k odběratelům (cena dopravy výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost vyprodukovaného dřevního materiálu), dostupnosti sklízecí techniky, ohrožení zvěří, mikroklimatickými a přírodními podmínkami (teplota, výška podzemní vody, výška nad mořem) atd.
Příprava pozemku
Příprava pozemku stejně jako výběr vhodné lokality jsou důležitými faktory pro úspěšné a ekonomicky efektivní založení plantáže topolů. Pro topoly představují velmi silnou konkurenci plevely, které dokážou velmi silně omezit jejich růst v prvních letech a tím i prodloužit dobu sklízení plantáže. Plevel dokáže omezit růst topolů díky své kořenové konkurenci, kdy připravuje sazenice topolů o živiny a vodu a také zamezuje přísunu světla k rašícím výhonům.
S přípravou pozemku je nejlépe začít na podzim. Při silném zabuření pozemku plevely je vhodné ještě v období vegetace provést postřik chemickými prostředky (RoundUp). Při použití chemických prostředků je vhodné myslet na tvorbu reziduí v půdě a tudíž volit vhodné koncentrace aplikačního prostředku. Kultivace pozemku po provedení chemického postřiku plevele by měla být provedena s odstupem několika dnů z důvodu zajištění maximálního účinku postřiku. Další možností omezení růstu plevelů je mechanické odplevelení pozemku a pěstování přípravných plodin, čímž zároveň zlepšíme půdní podmínky a dodáme živiny. Pro vyšší náročnost je však tento způsob předsadební přípravy méně častý.
Na podzim provádíme hlubokou orbu. V zimních měsících půda promrzne stejně jako plevele a rozruší se. Na jaře pole srovnáme do roviny a tím jej máme připravené pro výsadbu. Srovnáním pole si zároveň pole připravíme na povýsadbové práce jako bude sekání, mulčování, diskování nebo aplikace postřiku, které se nám tímto budou provádět jednodušeji. Provedení podzimní orby je taktéž důležité pro zachování půdní kapilarity (vzlínavosti) a tím zamezení úhynu sadby na jaře z důvodu nedostatku vláhy v případě jarních přísušků.
S přípravou pozemku je nejlépe začít na podzim. Při silném zabuření pozemku plevely je vhodné ještě v období vegetace provést postřik chemickými prostředky (RoundUp). Při použití chemických prostředků je vhodné myslet na tvorbu reziduí v půdě a tudíž volit vhodné koncentrace aplikačního prostředku. Kultivace pozemku po provedení chemického postřiku plevele by měla být provedena s odstupem několika dnů z důvodu zajištění maximálního účinku postřiku. Další možností omezení růstu plevelů je mechanické odplevelení pozemku a pěstování přípravných plodin, čímž zároveň zlepšíme půdní podmínky a dodáme živiny. Pro vyšší náročnost je však tento způsob předsadební přípravy méně častý.
Na podzim provádíme hlubokou orbu. V zimních měsících půda promrzne stejně jako plevele a rozruší se. Na jaře pole srovnáme do roviny a tím jej máme připravené pro výsadbu. Srovnáním pole si zároveň pole připravíme na povýsadbové práce jako bude sekání, mulčování, diskování nebo aplikace postřiku, které se nám tímto budou provádět jednodušeji. Provedení podzimní orby je taktéž důležité pro zachování půdní kapilarity (vzlínavosti) a tím zamezení úhynu sadby na jaře z důvodu nedostatku vláhy v případě jarních přísušků.
Výsadba
Jarní výsadba je prováděna nejčastěji řízky, které by měly být uchovávány v chladném a vlhkém prostředí do doby vlastní výsadby. Při krátkodobém uskladnění (1–2 měsíce) je optimální teplota 2–4 °C, při dlouhodobém (5–7 měsíců) se sadba uchovává v mírném mrazu v rozmezí těsně pod 0 °C až minus 4 °C a při vysoké vlhkosti, která brání vysušovaní sadby mrazem. Ne každý má doma chladící zařízení a tak může použít k přechování sadby chladné sklepy, sněžné jámy. Sadba by nemela být v prostorech s vysokým prouděním vzduchu, dochází pak totiž k jejímu vysychání.
Před výsadbou je vhodné řízky namočit do vody minimálně na 24 hodin, čímž zvýšíme šance na ujmutí. Nám se osvědčilo je nechat namočené 2–3 dny. Doba výsadby se odvíjí od klimatických podmínek a obvykle jsou řízky topolů sázeny od poloviny března do konce dubna. Z naší zkušenosti se nám osvědčila výsadba koncem dubna, kdy již pomíjí přízemní mrazíky a taktéž jarní přísušky. Topoly mohou být sázeny v jedno nebo dvouřádcích. Hustota výsadby se u topolů nejčastěji pohybuje mezi 6–12 000 kusy řízků/ha.
V současnosti jsou pro výsadbu výmladkových plantáží na štěpku požívána dvě schémata výsadby:
Před výsadbou je vhodné řízky namočit do vody minimálně na 24 hodin, čímž zvýšíme šance na ujmutí. Nám se osvědčilo je nechat namočené 2–3 dny. Doba výsadby se odvíjí od klimatických podmínek a obvykle jsou řízky topolů sázeny od poloviny března do konce dubna. Z naší zkušenosti se nám osvědčila výsadba koncem dubna, kdy již pomíjí přízemní mrazíky a taktéž jarní přísušky. Topoly mohou být sázeny v jedno nebo dvouřádcích. Hustota výsadby se u topolů nejčastěji pohybuje mezi 6–12 000 kusy řízků/ha.
Spon výsadby
Rozhodování o hustotě výsadby (sponu) ovlivňuje skutečnost, zda budeme pěstovat topoly na štěpku nebo kulatinu a také typ mechanizace, který použijeme k ošetření a sklízení. Štěpka se sklízí v intervalech kolem 3 let a tudíž i spon je hustší oproti plantážím vysazovaným na polena.V současnosti jsou pro výsadbu výmladkových plantáží na štěpku požívána dvě schémata výsadby:
- do jednořádků ve sponech 0,3–0,5m x 1,5–3m - mezi jednořádky
- do dvouřádků ve sponech 0,5–0,7m x 0,5–0,7m a 1,5–3 m - mezi dvouřádky
Ruční výsadba.
Při ruční výsadbě se nám osvědčilo sázení podél provázku s předem barvou označenými značkami určujícími vzdálenost řízků od sebe v řádku. Řízky se zapichují do země ručně a v případě slehlé půdy si můžeme vypomoci v předepichování kulatinou. Je důležité řízek usadit vždy na dno vytvořené jamky tak, aby nevznikla vzduchová kapsa a dobře půdu kolem řízku ušlapat. V opačném případě se zvyšuje riziko zaschnutí řízků. Řízky by měly vyčnívat 3cm nad povrchem, pokud sadíme do jílovité půdy můžeme řízky nechat vyčnívat 3 – 5cm tak, aby byl vrcholový pupen nad povrchem. Ruční výsadba je pomalejší a její rychlost závisí na kvalitě přípravy pozemku.Mechanická výsadba
Je doporučována při osazování ploch nad 5 ha. Při strojní výsadbě jsou používány jak řízky, tak prýty, které se přímo krátí při sadebním procesu. Rychlost a způsoby výsadby se liší v závislosti na druhu sázecího stroje.Ošetřování plantáže
Ujímavost a rychlost růstu zasazených topolů můžeme výrazně ovlivnit včasným a efektivním potlačení růstu plevelů v prvních letech existence plantáže. Likvidace plevelů patří k hlavním činnostem prováděným mechanicky nebo chemicky. Jak jsme již zmínili, plevele jsou schopny díky rychlejšímu růstu v prvních týdnech po výsadbě výrazně zamezit přísunu slunečního záření, což vede k zahnívání rašících výhonů topolů. Z těchto důvodů je třeba začít s likvidací plevelů čím jak nejrychleji po výsadbě, jinak plevel přeroste řízky topolů a my pak při mechanickém ošetřování snadno přehlédneme a poškodíme vysazené topoly.
Pro mechanické ošetření meziřadí je možno použít mulčovače, radličkové kypřiče, kultivátory, sekačky, disky. Předpokládaná četnost ošetření v prvním roce je 3–4 krát, ve druhém a třetím roce 2–3 krát.
Chemickou likvidaci plevelů je v době vegetace třeba provádět velmi opatrně, jelikož topoly jsou velmi citlivé a při zasažení herbicidy hynou. Postřik by měl proto být prováděn opatrně s kryty nebo potíráním plevele knotem.
Pro mechanické ošetření meziřadí je možno použít mulčovače, radličkové kypřiče, kultivátory, sekačky, disky. Předpokládaná četnost ošetření v prvním roce je 3–4 krát, ve druhém a třetím roce 2–3 krát.
Chemickou likvidaci plevelů je v době vegetace třeba provádět velmi opatrně, jelikož topoly jsou velmi citlivé a při zasažení herbicidy hynou. Postřik by měl proto být prováděn opatrně s kryty nebo potíráním plevele knotem.
Ekonomika
Výnosy produkce
Údaj o výnosech se v praxi nejčastěji uvádí v t (suš.).ha-1.rok-1 (taktéž uváděný ve tvaru t (suš.)/ha/rok) – představující výnos suché hmoty s 0% obsahem vody a nebo v t (sur.)/h/rok – představující surovou hmotu včetně obsahu vody, nejčastěji v době sklizně a obsahu vody nejčastěji mezi 50 – 55 %. V různých kalkulacích je při počítání ekonomiky používán pro výši produkce přepočet průměrného výnosu RRD za celou životnost plantáže na ha/rok. V praxi ovšem výnosy produkce nevykazují stabilní přírůstky, ale odvíjejí se od stáří plantáže. V prvních letech po založení do 9 – 12 roku výnosy na hektar rostou, prvá sklizeň bývá třetinová oproti udávané průměrné výnosnosti. S narůstajícím věkem plantáže vykazují výnosy klesající tendenci produkce. Výsledky měření potenciálu vrb a topolů nejsou zcela jednoznačné a liší se v závislosti na způsobu pěstování, délky obmýtí a jiných. Jsou známy měření v podmínkách ČR, kdy výnosy dosáhly 20 t (suš.).ha-1.rok-1. Nejdéle se ovšem mapování výnosu produkce věnuje ústav VUKOZ, jehož výsledky ukazují, že v příznivých podmínkách může být výnos 10 – 12 t (suš.).ha-1.rok-1, na průměrných stanovištích se výnosy pohybují mezi 7 – 10 t (suš.).ha-1.rok-1. Je tedy patrné, že při prováděných kalkulacích je velmi optimistické očekávat v prvních letech plantáže průměrné roční výnosy produkce a tím i průměrné příjmy z prodeje produkce RRD. V tabulce číslo 10 a grafech 2 a 3 níže je zobrazen vývoj výnosů porostu RRD v tříletých obmýtích.
Graf: Průměrné výnosy pro typické výnosové křivky
Graf: Typické výnosové křiky plantáže
Přesná výše výnosů je těžko předvídatelná a samozřejmě výraznou měrou ovlivňuje ekonomiku celého projektu. Výhodou pěstování RRD je, že nevhodné podmínky v jednom roce nemusí výrazně ovlivnit celkovou výši sklizně. Za předpokladu, že růstové podmínky se v dalších letech zlepší, je pravděpodobné, že se výše sklizně bude pohybovat kolem průměrných hodnot a nebude tak závislá od vývoje podnebních podmínek v jednotlivých letech jako v klasickém zemědělství. Výše sklizně a její prodejní cena jsou základními údaji pro kalkulaci příjmů plantáží RRD.
Graf: Průměrné výnosy pro typické výnosové křivky
Zdroj: HAVLÍČKOVÁ, Kamila, et al. Analýza potenciálu biomasy v České republice. Průhonice : VÚKOZ, v.v.i., 2010. 498 s. ISBN 978-80-85116-72-4.
Graf: Typické výnosové křiky plantáže
Zdroj: HAVLÍČKOVÁ, Kamila, et al. Analýza potenciálu biomasy v České republice. Průhonice : VÚKOZ, v.v.i., 2010. 498 s. ISBN 978-80-85116-72-4.
Přesná výše výnosů je těžko předvídatelná a samozřejmě výraznou měrou ovlivňuje ekonomiku celého projektu. Výhodou pěstování RRD je, že nevhodné podmínky v jednom roce nemusí výrazně ovlivnit celkovou výši sklizně. Za předpokladu, že růstové podmínky se v dalších letech zlepší, je pravděpodobné, že se výše sklizně bude pohybovat kolem průměrných hodnot a nebude tak závislá od vývoje podnebních podmínek v jednotlivých letech jako v klasickém zemědělství. Výše sklizně a její prodejní cena jsou základními údaji pro kalkulaci příjmů plantáží RRD.
Výhřevnost
Spousta prodejců sadebního materiálu přirovnává výhřevnost japonského topolu k výhřevnosti hnědého uhlí nebo ještě vyšší. Výhřevnost hnědého uhlí se dle zkoumaných vzorků Tzb-info pohybuje mezi 13–23 GJ.t-1.
Při porovnávání výhřevnosti dřevní hmoty jednotlivých dřevin je vhodné porovnávat dřevní hmotu o stejném obsahu vody, bohužel tohle pravidlo je často přehlíženo. Čerstvě pokácené dřevo mívá obsah vody kolem 50% a více a jeho výhřevnost se pohybuje kolem 7 GJ.t-1. S klesajícím obsahem vody se výhřevnost zvyšuje. V přírodních podmínkách je možné dřevo vysušit až na 15–20% vlhkosti. Proto mnohými udávaná a porovnávaná výhřevnost dřevní sušiny topolu při 18–19 GJ.t-1 sice pravdivý údaj je, ale při 0% obsahu vody, což není v běžných podmínkách příliš reálné. Při vlhkosti 20% se výhřevnost japonského topolu pohybuje kolem 15 GJ.t-1.
Tab. : Výhřevnost dřevní hmoty v závislosti na obsahu vody
Při porovnávání výhřevnosti dřevní hmoty jednotlivých dřevin je vhodné porovnávat dřevní hmotu o stejném obsahu vody, bohužel tohle pravidlo je často přehlíženo. Čerstvě pokácené dřevo mívá obsah vody kolem 50% a více a jeho výhřevnost se pohybuje kolem 7 GJ.t-1. S klesajícím obsahem vody se výhřevnost zvyšuje. V přírodních podmínkách je možné dřevo vysušit až na 15–20% vlhkosti. Proto mnohými udávaná a porovnávaná výhřevnost dřevní sušiny topolu při 18–19 GJ.t-1 sice pravdivý údaj je, ale při 0% obsahu vody, což není v běžných podmínkách příliš reálné. Při vlhkosti 20% se výhřevnost japonského topolu pohybuje kolem 15 GJ.t-1.
Tab. : Výhřevnost dřevní hmoty v závislosti na obsahu vody
Legislativa
K nesporně důležitým dokumentům podporující obnovitelné zdroje energie a biomasy bylo Usnesení vlády č. 480/1998. Nařízení vlády č. 505/2000 Sb. a pozdější novela č. 500/2001 Sb., jež zmiňuje podporu zakládání porostů RRD.
Podmínky pro pěstování RRD se neustále vyvíjí a neustálými změnami prochází legislativní a dotační podmínky. S tím mohou souviset i problémy vznikající na úřadech při vyřizování všech potřebných dokumentů a chápání plantáží RRD. Od 1. 3. 2007 není třeba vynětí plantáží RRD ze zemědělské půdy a také, jak je mnohdy mylně prezentováno, se nejedná o zalesňování, a tudíž není potřeba při sklizni povolení ke kácení. Já osobně jsem se setkal s názorem na Krajském úřadu odboru životního prostředí, že vyjmutí plantáže, je nutné. Bylo mi sděleno, že takovéto vyjmutí by bylo provedeno bezplatně, ale už bez informace, že by to samozřejmě znamenalo ztrátu možnosti získat momentálně jediné dostupné dotační příspěvky na plochu – SAPS. Jak vyplývá z nedávno vydané vyhlášky Katastrálního úřadu č. 26/2007 Sb. plantáže RRD, není nutno ze zemědělského půdního fondu vyjímat.
Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění, v § 3i, definuje v písmenu j) porost RRD, jako „půdu souvisle osázenou rychle rostoucími dřevinami určenými k produkci biomasy pro energetické využití nebo k produkci řízků jako reprodukčního porostu pro vegetativní množení rychle rostoucích dřevin“. Tento zákon vymezuje plantáže RRD jako samostatnou zemědělskou kulturu, a tyto plantáže jsou součástí zemědělského půdního fondu a tedy jsou nebo mohou být registrovány v systému registru půdních bloků LPIS konkrétně v kategorii okrasné druhy (OD) a je na ně možné čerpat přímé platby (SAPS) stejně jako na jakoukoliv zemědělskou půdu.
Další důležitou normou je zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., kde se v § 5, odst. 4 zákona hovoří o nutnosti získání povolení orgánu ochrany přírody v případech rozšiřování nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny. Tento zákon omezuje pěstování RRD ve zvláště chráněných územích, kterými jsou např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a jiné.
Přestože se zdá, že pěstování RRD není výrazně legislativně omezováno, je nutno si uvědomit nekoncepčnost zákonů souvisejících s provozováním plantáží. Nedávná potřeba vyjímaní plantáží ze zemědělského půdního fondu je nahrazena možností pěstovat RRD na jakékoli bonitě půdy. Je otázkou jak konzistentní názor na plantáže RRD můžou naši zákonodárci mít a zda časem přece jen nedojde k úpravám podobným jako ve Slovenské republice, kde pěstování RRD je povoleno jen na určitých půdních bonitách a za podmínky splnění limitu vzdálenosti k místu konečné spotřeby a jiných požadavků.
Podmínky pro pěstování RRD se neustále vyvíjí a neustálými změnami prochází legislativní a dotační podmínky. S tím mohou souviset i problémy vznikající na úřadech při vyřizování všech potřebných dokumentů a chápání plantáží RRD. Od 1. 3. 2007 není třeba vynětí plantáží RRD ze zemědělské půdy a také, jak je mnohdy mylně prezentováno, se nejedná o zalesňování, a tudíž není potřeba při sklizni povolení ke kácení. Já osobně jsem se setkal s názorem na Krajském úřadu odboru životního prostředí, že vyjmutí plantáže, je nutné. Bylo mi sděleno, že takovéto vyjmutí by bylo provedeno bezplatně, ale už bez informace, že by to samozřejmě znamenalo ztrátu možnosti získat momentálně jediné dostupné dotační příspěvky na plochu – SAPS. Jak vyplývá z nedávno vydané vyhlášky Katastrálního úřadu č. 26/2007 Sb. plantáže RRD, není nutno ze zemědělského půdního fondu vyjímat.
Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění, v § 3i, definuje v písmenu j) porost RRD, jako „půdu souvisle osázenou rychle rostoucími dřevinami určenými k produkci biomasy pro energetické využití nebo k produkci řízků jako reprodukčního porostu pro vegetativní množení rychle rostoucích dřevin“. Tento zákon vymezuje plantáže RRD jako samostatnou zemědělskou kulturu, a tyto plantáže jsou součástí zemědělského půdního fondu a tedy jsou nebo mohou být registrovány v systému registru půdních bloků LPIS konkrétně v kategorii okrasné druhy (OD) a je na ně možné čerpat přímé platby (SAPS) stejně jako na jakoukoliv zemědělskou půdu.
Další důležitou normou je zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., kde se v § 5, odst. 4 zákona hovoří o nutnosti získání povolení orgánu ochrany přírody v případech rozšiřování nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny. Tento zákon omezuje pěstování RRD ve zvláště chráněných územích, kterými jsou např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a jiné.
Přestože se zdá, že pěstování RRD není výrazně legislativně omezováno, je nutno si uvědomit nekoncepčnost zákonů souvisejících s provozováním plantáží. Nedávná potřeba vyjímaní plantáží ze zemědělského půdního fondu je nahrazena možností pěstovat RRD na jakékoli bonitě půdy. Je otázkou jak konzistentní názor na plantáže RRD můžou naši zákonodárci mít a zda časem přece jen nedojde k úpravám podobným jako ve Slovenské republice, kde pěstování RRD je povoleno jen na určitých půdních bonitách a za podmínky splnění limitu vzdálenosti k místu konečné spotřeby a jiných požadavků.
Dotace
Dotace dostupné pro pěstitele RRD jsou aktuálně velmi omezené. V minulých letech bylo možno žádat o dotace na založení matečnicové a produkční plantáže, uhlíkový kredit a Top-Up napojený na dotaci na plochu SAPS. Z výše vyjmenovaných je aktuálně dostupný pouze dotační titul SAPS. Jedná se o dotaci, kterou může požadovat jakýkoli zemědělec hospodařící na vlastní nebo pronajaté zemědělské půdě. Podmínkou čerpání této dotace je evidence zemědělské půdy v registru půdních bloků (LPIS) a celoroční obhospodařování půdy v souladu s podmínkami dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Výše dotace se každoročně zvyšuje a v roce 2010 byla stanovena na výši 4 060,80 Kč na hektar zemědělské půdy.
Tab. : Vývoj dotací na RRD
Může se zdát, že omezení dotačních titulů pro RRD povede k nezájmu o jejich pěstování. Jak vyplývá z dat LPIS tato domněnka se v praxi nepotvrzuje a dochází k nárůstu zájmu o zřizování výmladkových plantáží, přestože jejich podpora je velmi nízká.
V době, kdy dochází k největšímu snížení celkových dotačních příjmů na pěstování RRD, také dochází k největšímu nárůstu výmladkových plantáží s RRD. Je tedy patrné, že zájem není vzbuzen dotačními tituly na podporu zakládání plantáží, ale především nedostatkem energetické dřevní hmoty na trhu způsobenou mimo jiné dotačními výkupními cenami elektrické energie a situací na teplárenském trhu.
Tab. : Vývoj dotací na RRD
Zdroj: VUKOZ [online]. 2010 [cit. 2011-06-09]. Dotace na založení porostů. Dostupné z WWW: .
Může se zdát, že omezení dotačních titulů pro RRD povede k nezájmu o jejich pěstování. Jak vyplývá z dat LPIS tato domněnka se v praxi nepotvrzuje a dochází k nárůstu zájmu o zřizování výmladkových plantáží, přestože jejich podpora je velmi nízká.
V době, kdy dochází k největšímu snížení celkových dotačních příjmů na pěstování RRD, také dochází k největšímu nárůstu výmladkových plantáží s RRD. Je tedy patrné, že zájem není vzbuzen dotačními tituly na podporu zakládání plantáží, ale především nedostatkem energetické dřevní hmoty na trhu způsobenou mimo jiné dotačními výkupními cenami elektrické energie a situací na teplárenském trhu.
